Otázky spojené s hodnocením nákladové efektivity léčiv
Hodnocení nákladové efektivity je klíčovým prvkem správního řízení o stanovení úhrady léčivého přípravku nejen v České republice. Správně zpracovaná analýza nákladové efektivity včetně dopadu na rozpočet nejen podporuje argumentaci žadatele, ale také minimalizuje požadavky na doplnění dokumentace ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL/Ústav) prostřednictvím výzvy k součinnosti, které jsou dnes již pravidlem. Tento článek uvádí výběr významných otázek, které by měl žadatel o úhradu léčivého přípravku (u kterého je hodnocení nákladové efektivity vyžadováno) dokázat v rámci předkládaného hodnocení zodpovědět.
1. Volba vhodného komparátoru
2. Popis klinického přínosu léčby (a bezpečnosti)
3. Výběr farmakoekonomického modelu
4. Volba zdrojů nákladových vstupů
5. Klíčové zhodnocení výstupů z analýzy nákladové efektivity
6. Kompletní Budget impact analýza (BIA)
Nově např. s ohledem na Stanovisko MZ ČR (o kterém jsme informovali zde www) musí BIA zohledňovat náklady na započitatelné doplatky za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které by vznikly zdravotním pojišťovnám při překročení ročního ochranného limitu.
7. Přezkoumatelnost vstupních údajů
Závěr
Důkladná příprava podkladů má předpoklad zrychlit proces hodnocení SÚKL a také zvýšit pravděpodobnost pozitivního výsledku správního řízení. Zároveň je ale důležité vědět, že ani precizní podklady nemusí automaticky vést ke kladnému rozhodnutí, což se někdy projevuje i v rozhodovací praxi, o které Vás pravidelně informujeme na našem webu a v našem newsletteru.