Státní ústav pro
kontrolu léčiv (Ústav) obdržel společný požadavek odborných společností o
stanovení zvýšené úhrady pro přípravky s obsahem vybrané léčivé látky v
indikaci parafilní poruchy, u kterých se jedná o indikaci „off-label“. Ve svém
stanovisku uvedly, že žádost je podložena klinickými zkušenostmi, vědeckými
důkazy a bezpečnostními aspekty.
Terapii
vyhodnotil Ústav jako jedinou možnost léčby, a proto nepožadoval
předložení analýzy nákladové efektivity, dostačující byla pouze analýza
dopadu na rozpočet dle počtu pacientů uváděných odbornou společností
v jejím vyjádření.
Ústav dospěl na
základě těchto dokumentů k závěru, že stanovení úhrady v této off-label
indikaci je dostatečně odůvodněnovědeckým poznáním a jde o jedinou
možnost léčby, a proto navrhuje stanovení zvýšené úhrady i pro tuto
indikaci.
Dle § 39b odst.
3 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí:
…Ústav může
stanovit úhradu u neregistrovaného léčivého přípravku, jestliže je jeho
použití dostatečně odůvodněné současným vědeckým poznáním a je jedinou
možností léčby, nebo je-li jeho použití nákladově efektivní ve srovnání s
dostupnou léčbou, a to na dobu schváleného specifického léčebného programu42b).
Ústav může stanovit úhradu u registrovaného léčivého přípravku i pro
indikace v souhrnu údajů o přípravku neuvedené, jestliže je použití
léčivého přípravku dostatečně odůvodněno současným vědeckým poznáním a je-li
použití léčivého přípravku jedinou možností léčby, nebo je-li nákladově
efektivní ve srovnání se stávající léčbou.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Od
1. ledna 2026 platí novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která mění
mj. pravidla pro výpočet cen strategicky významných léků. Cílem je
zabránit výpadkům jejich dodávek v ČR skrze pružnější stanovení maximálních
cen.
U
léků ve veřejném zájmu Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) nově stanovuje
cenu podle:
průměru z až 7 nejlevnějších zemí
referenčního koše EU.
Pokud lék není alespoň ve 2 zemích koše,
srovnává se s celou EU, případně s terapeuticky blízkými léky v ČR či referenčního
koše.
Aby
cena v ČR nebyla sražena příliš nízko náhodnými výkyvy, Ústav aplikuje tzv. vylučovací
pravidla:
pokud je nejnižší cena v EU o více
než 20 % nižší než průměr druhé a třetí, do výpočtu se nezahrne.
Vylučují se ceny ze zemí s prudkým
oslabením měny, je-li nalezeno 3 a více referencí.
Neuplatní se ceny deformované
krizovými zásahy vlád jiných států (má-li Ústav oficiální informaci).
Ústav
již vydal řadu rozhodnutí o stanovení maximální ceny významných léků. V
rozhodovací praxi Ústavu se však objevuje problematický trend. Ačkoliv je tento
„speciální režim“ výhodnější pro stabilitu trhu, rozhodnutí často postrádají
detailní odůvodnění, z něhož by jednoznačně vyplývalo, že jsou splněna
zákonná kritéria pro takový postup.
Nová
úprava dává státu silný nástroj k zajištění léků. Klíčem k její funkčnosti
však budepřezkoumatelnost rozhodnutí, aby držitelé registrací
přesně rozuměli, jak a proč byla výsledná cena stanovena.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
V rámci správního
řízení o změně výše a podmínek úhrady žádal držitel o rozšíření preskripčního
omezení o jednu další odbornost. Společně s žádostí uhradil náhradu výdajů
pouze ve výši odpovídající případům, kdy se neprovádí kompletní odborné
klinické a farmakoekonomické posouzení. Státní ústav
pro kontrolu léčiv (Ústav) však v rámci řízení následně vyzval účastníka
k uhrazení nedoplatku, neboť dle jeho názoru se jedná o případ, kdy
bude nutné kompletní odborné posouzení. Proti tomuto
postupu se účastník řízení odvolal.
Ministerstvo
zdravotnictví (MZ) v rámci odvolacího řízení potvrdilo postup Ústavu,
který požadoval uhrazení náhrad výdajů ve výši odpovídající řízení zahrnující
kompletní odborné posouzení. Jakékoli
odstranění preskripčního omezení podle MZ usnadňuje pacientům přístup k
terapii, což samo o sobě zakládá potenciál pro vyšší čerpání prostředků
veřejného zdravotního pojištění. Dokonce i to, kdy nedojde ke zvýšení
absolutního počtu pacientů v dané indikaci, ale může dojít k vnitřním přesunům
léčebných strategií ve prospěch předmětného přípravku. I to může z jeho
pohledu představovat zvýšení výdajů ze systému. Ústav proto
podle MZ má legitimní povinnost tyto případné vlivy na fond veřejného
zdravotního pojištění řádně posoudit a požadovaná náhrada výdajů tedy odpovídá
prováděným úkonům.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Nejvyšší
správní soud (NSS) potvrdil požadavek na dokládání aktuálních analýz nákladové
efektivity (CEA) u žádostí o zvýšení úhrady, a to v případech, kdy požadovaná
částka sice odpovídá tzv. základní úhradě referenční skupiny, ale je vyšší než
úhrada ostatních zaměnitelných přípravků. Podle NSS je rozhodující, zda krok
přinese systému úsporu, nebo naopak zvýší výdaje.
V rámci
správního řízení žádal držitel rozhodnutí o registraci o zvýšení úhrady u svého
přípravku. Z jeho pohledu se jednalo pouze o dorovnání úrovně „základní
úhrady“ stanovené v předchozí revizi pro danou skupinu, které nevyžaduje nové
nákladové studie. SÚKL i
Ministerstvo zdravotnictví však trvaly na doložení analýz a pro jejich absenci
řízení zastavily.
V argumentaci
správních úřadů se uvádí, že hodnocení nákladové efektivity a analýzy dopadu do
rozpočtu zdravotního pojištění je dle zákona o veřejném zdravotním pojištění vyžadováno
tehdy, vykazuje-li předpokládaný dopad do rozpočtu spojený s úhradou
přípravku po provedení navrhované změny výše úhrady zvýšení výdajů ze
systému zdravotního pojištění a je-li navrhována vyšší úhrada, než je
výše úhrad ostatních v zásadě terapeuticky zaměnitelných přípravků.
NSS
uvedl, že analýzy se nevyžadují, pokud léčivý přípravek přinese systému
veřejného zdravotního pojištění úspory. Pokud o úsporu nejde a dochází k
negativnímu dopadu do rozpočtu je jejich předložení nezbytné. Návrh
na zvýšení úhrady v tomto případě prokazatelně vykazuje známky
předpokládaného negativního dopadu do rozpočtu (zvýšení nákladů) a navrhovaná
úhrada je vyšší, než je úhrada jediného terapeuticky zaměnitelného přípravku.
S ohledem na splnění obou zákonných podmínek měl podle NSS žadatel
povinnost CEA předložit.
Soud tedy definitivně
potvrdil postup dle legislativy účinné od roku 2022, kdy v případech že je
požadovaná úhrada vyšší než u jiných terapeuticky zaměnitelných léků na trhu,
musí být její efektivita vždy prokázána novými daty.
Prémiový newsletter společnosti Pharmeca a.s. Vám pomůže se
zorientovat v záplavě informací vztahující se k lékům i zdravotnickým
prostředkům. Zároveň se jedná o flexibilní službu, kterou je možné
kdykoli upravit dle přání klienta.
Do systému úhrad vstoupil lék, který je prvním
podobným přípravkem k referenčnímu (vzorovému) přípravku, a to i bez předložení
tajných ujednání, která u vzorového přípravku zajišťují nákladovou efektivitu.
V rámci řízení zdravotní pojišťovny
upozorňovaly, že v praxi může dojít k situaci, že i po zákonném 40%
snížení ceny prvního podobného přípravku bude jeho cena stále vyšší než reálná
(smluvní) cena originálu. Tato situace tak povede k porušení podmínky
účelné terapeutické intervence. Z pohledu plátce je tento postup
neakceptovatelný z hlediska stability rozpočtu a v rozporu s veřejným zájmem.
Státní ústav pro kontrolu léčiv námitky
pojišťoven zamítl s odkazem na novelizaci zákona o veřejném zdravotním
pojištění účinnou od 1. 1. 2026. Podle této úpravy je podobný
přípravek nákladově efektivní i v případě, že úhrada vzorového léku jiného
držitele rozhodnutí byla ovlivněna smlouvou uzavřenou mezi držitelem a
zdravotní pojišťovnou a pro posuzovaný přípravek nebyla uzavřena obdobná
smlouva.
Část textu novelizovaného ustanovení zákona: „Má se za
to, že podobné přípravky splňují podmínky účelné terapeutické intervence podle
§ 15 odst. 6 písm. d) a Ústav je neposuzuje, vyjma podobných přípravků
totožného držitele rozhodnutí o registraci, který uzavřel smlouvu se
zdravotními pojišťovnami, a tato smlouva byla rozhodná pro přiznání úhrady
původnímu hrazenému přípravku.“
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) vyhovělo odvolání ve
věci zamítnutí žádosti o zrušení maximální ceny poté, co mu věc vrátil k
dalšímu řízení Nejvyšší správní soud.
Ústav v rámci rozhodnutí zastával názor, že o
zrušení maximální ceny může být požádáno pouze z důvodu 12měsíční
neobchodovanosti a zároveň uvedl, že přípravky v řízení jsou dle jeho zjištění
používány jen za hospitalizace a v ambulancích se používají jen jako suroviny
pro individuální přípravu, nikoli jako hotový přípravek.
Hlavní námitkou odvolatele byla naopak použitelnost
léku nově i v ambulantní péči. Odvolatel uváděl, že přípravku by měla být
zrušena maximální cena, jelikož dle cenových předpisů přípravky použitelné i
v ambulantní péči bez stanovené úhrady cenové regulaci nepodléhají. Zákon sice výslovně neuvádí změnu segmentu použití
jako důvod pro zrušení maximální ceny, ale podle odvolatele jde o nechtěnou
mezeru v zákoně, kterou je třeba překlenout analogií.
MZ v souladu se závazným názorem soudu uznalo,
že v zákoně existuje "nevědomá mezera". Pokud účastník prokáže v
následujícím průběhu řízení ambulantní použití, je to legitimní důvod pro
zrušení maximální ceny, i když to zákon výslovně neuvádí. Zároveň rozhodlo, že Ústav se musí otázkou
faktické použitelnosti přípravku v ambulantní péči zabývat znovu a důsledněji.
Napadené rozhodnutí Ústavu proto zrušilo a věc vrátilo
k novému projednání.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění zavedla nový
typ úhradového řízení pro přípravky k imunizaci (vakcíny), určené
zejména pro nepovinné očkování. K 1. 5. 2026 bylo dle informací Státního
ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen Ústav) zahájeno 10 správních řízení, která
jsou v současnosti v různém stádiu průběhu.
V rámci uvedeného typu řízení by se měl uplatňovat princip multikriteriálního
hodnocení, kdy je kladen důraz nejen na ekonomická, ale především na
neekonomická kritéria, která zohledňují celospolečenské potřeby a zájmy.
Posuzovaná
kritéria tak vedle standardních úhradových kritérií (bezpečnost, účinnost a
v případě vakcín i imunogenita) zahrnují např. i:
hodnocení závažnosti
samotného onemocnění, proti kterému vakcína cílí,
celospolečenský
význam prevence,
přínos pro veřejné
zdraví, ve smysluzvýšení kolektivní imunity, prevence ohrožení
veřejného zdraví, podpora a zlepšení zdraví populace atp.
doporučené postupy odborných
společností a institucí.
Rozdílný přístup je i v otázce dopadu do rozpočtu, kdy vysoký
dopad může znamenat vysokou proočkovanost, která je však v tomto případě žádoucí.Dopad do rozpočtu se stanoví jako rozdíl nákladů na prevenci vs. náklady
na léčbu + diagnostiku + celospolečenské náklady, pokud by společnost nebyla
imunizována.
Hodnotící
zpráva Ústavu bude zahrnovat i vyjádření Státního zdravotního ústavu
(SZÚ). SZÚ se již vyjádřil v prvních dvou správních řízeních, v rámci
kterých se velmi podrobně soustředil na epidemiologii onemocnění. Dále uvádí
zdravotní dopady, společenské a ekonomické dopady onemocnění a možnosti jejich
ovlivnění díky vakcinaci. Vyjádření obsahuje i doporučený časový horizont
pro tvorbu analýzy dopadu na rozpočet s ohledem na charakteristiky
onemocnění, ale i přehled aktuálně platných doporučení pro očkování.
Stejně jako
v případě orphans, i v tomto případě bude hodnotící zprávu následně posuzovat poradní
orgán Ministerstva zdravotnictví (MZ) v rámci neveřejného
jednání, na němž bude probíhat dohodovací řízení.
Vydané
závazné stanovisko MZ pak bude zapracováno do finálního rozhodnutí Ústavu.
Chcete být pravidelně informováni o novinkách v oblasti cena a úhrad léků? Prémiový newsletter společnosti Pharmeca a.s. Vám pomůže se zorientovat v záplavě informací vztahující se právě k této oblasti. Zároveň se jedná o flexibilní službu, kterou je možné kdykoli upravit dle přání klienta.
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění s platností od začátku roku 2026 zavedla zvláštní úhradová řízení pro některé vybrané vakcíny. A první řízení jsou již v běhu.
Ministerstvo
zdravotnictví (MZ) rozhodovalo o tom, zda maximální cenu tzv. „prvního
podobného přípravku“ je možné zvýšit po zkrácené revizi úhrad nebo až po
zkrácené revizi maximálních cen. Klíčovým bodem sporu byl tedy výklad pojmu„první
následující zkrácená revize“, který je v zákoně o veřejném zdravotním
pojištění uveden jako podmínka pro případné zvýšení maximální ceny.
Státní ústav
pro kontrolu léčiv (Ústav) v rámci řízení tvrdil, že se musí jednat
výhradně o revizi maximálních cen. Jelikož v dané skupině proběhla pouze
revize úhrad, nikoliv cen, žádost zamítl jako nepřípustnou. Odvolatel oproti
tomu namítal, že zákon nerozlišuje mezi revizí cen a úhrad.
MZ k danému
sporu v rozhodnutí uvedlo, že zákon mluví obecně o „zkrácené revizi podle
§ 39p“, což zahrnuje jak revizi cen, tak revizi úhrad. Výklad Ústavu byl v
tomto směru dle jejich názoru příliš restriktivní. Cílem
původního snížení ceny a úhrady u prvního generika bylo zabránit vysokým
doplatkům pro pacienty při jeho vstupu na trh. Poté, co Ústav provedl zkrácenou
revizi úhrad, došlo k sjednocení úhrad pro všechny přípravky v dané skupině
a tím pominulo riziko nerovnosti v doplatcích.
Z uvedených
důvodů MZ konstatovalo, že pro podání žádosti o zvýšení ceny postačuje
provedení zkrácené revize úhrad a z tohoto důvodu usnesení Ústavu,
jímž bylo řízení zastaveno, zrušilo.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.