Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění zavedla nový
typ úhradového řízení pro přípravky k imunizaci (vakcíny), určené
zejména pro nepovinné očkování. K 1. 5. 2026 bylo dle informací Státního
ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen Ústav) zahájeno 10 správních řízení, která
jsou v současnosti v různém stádiu průběhu.
V rámci uvedeného typu řízení by se měl uplatňovat princip multikriteriálního
hodnocení, kdy je kladen důraz nejen na ekonomická, ale především na
neekonomická kritéria, která zohledňují celospolečenské potřeby a zájmy.
Posuzovaná
kritéria tak vedle standardních úhradových kritérií (bezpečnost, účinnost a
v případě vakcín i imunogenita) zahrnují např. i:
hodnocení závažnosti
samotného onemocnění, proti kterému vakcína cílí,
celospolečenský
význam prevence,
přínos pro veřejné
zdraví, ve smysluzvýšení kolektivní imunity, prevence ohrožení
veřejného zdraví, podpora a zlepšení zdraví populace atp.
doporučené postupy odborných
společností a institucí.
Rozdílný přístup je i v otázce dopadu do rozpočtu, kdy vysoký
dopad může znamenat vysokou proočkovanost, která je však v tomto případě žádoucí.Dopad do rozpočtu se stanoví jako rozdíl nákladů na prevenci vs. náklady
na léčbu + diagnostiku + celospolečenské náklady, pokud by společnost nebyla
imunizována.
Hodnotící
zpráva Ústavu bude zahrnovat i vyjádření Státního zdravotního ústavu
(SZÚ). SZÚ se již vyjádřil v prvních dvou správních řízeních, v rámci
kterých se velmi podrobně soustředil na epidemiologii onemocnění. Dále uvádí
zdravotní dopady, společenské a ekonomické dopady onemocnění a možnosti jejich
ovlivnění díky vakcinaci. Vyjádření obsahuje i doporučený časový horizont
pro tvorbu analýzy dopadu na rozpočet s ohledem na charakteristiky
onemocnění, ale i přehled aktuálně platných doporučení pro očkování.
Stejně jako
v případě orphans, i v tomto případě bude hodnotící zprávu následně posuzovat poradní
orgán Ministerstva zdravotnictví (MZ) v rámci neveřejného
jednání, na němž bude probíhat dohodovací řízení.
Vydané
závazné stanovisko MZ pak bude zapracováno do finálního rozhodnutí Ústavu.
Chcete být pravidelně informováni o novinkách v oblasti cena a úhrad léků? Prémiový newsletter společnosti Pharmeca a.s. Vám pomůže se zorientovat v záplavě informací vztahující se právě k této oblasti. Zároveň se jedná o flexibilní službu, kterou je možné kdykoli upravit dle přání klienta.
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění s platností od začátku roku 2026 zavedla zvláštní úhradová řízení pro některé vybrané vakcíny. A první řízení jsou již v běhu.
Ministerstvo
zdravotnictví (MZ) rozhodovalo o tom, zda maximální cenu tzv. „prvního
podobného přípravku“ je možné zvýšit po zkrácené revizi úhrad nebo až po
zkrácené revizi maximálních cen. Klíčovým bodem sporu byl tedy výklad pojmu„první
následující zkrácená revize“, který je v zákoně o veřejném zdravotním
pojištění uveden jako podmínka pro případné zvýšení maximální ceny.
Státní ústav
pro kontrolu léčiv (Ústav) v rámci řízení tvrdil, že se musí jednat
výhradně o revizi maximálních cen. Jelikož v dané skupině proběhla pouze
revize úhrad, nikoliv cen, žádost zamítl jako nepřípustnou. Odvolatel oproti
tomu namítal, že zákon nerozlišuje mezi revizí cen a úhrad.
MZ k danému
sporu v rozhodnutí uvedlo, že zákon mluví obecně o „zkrácené revizi podle
§ 39p“, což zahrnuje jak revizi cen, tak revizi úhrad. Výklad Ústavu byl v
tomto směru dle jejich názoru příliš restriktivní. Cílem
původního snížení ceny a úhrady u prvního generika bylo zabránit vysokým
doplatkům pro pacienty při jeho vstupu na trh. Poté, co Ústav provedl zkrácenou
revizi úhrad, došlo k sjednocení úhrad pro všechny přípravky v dané skupině
a tím pominulo riziko nerovnosti v doplatcích.
Z uvedených
důvodů MZ konstatovalo, že pro podání žádosti o zvýšení ceny postačuje
provedení zkrácené revize úhrad a z tohoto důvodu usnesení Ústavu,
jímž bylo řízení zastaveno, zrušilo.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) posuzovalo
odvolání proti rozhodnutí o změně úhrady dlefixované základní úhrady
z revize.
Odvolatel namítal, že Ústav chybně klasifikoval
srovnávací přípravek jako generikum ve smyslu prvního podobného přípravku.
Tvrdí, že u přípravků registrovaných na základě literárních údajů
(bibliografická registrace) nelze automaticky aplikovat ustanovení o krácení
úhrady, která jsou vyhrazena pro vstup generických přípravků na trh, neboť léky
registrované dle literárních žádostí nejsou generika. Poukazoval na dříve vydaný rozsudek Městského
soudu v Praze, který zrušil rozhodnutí Ústavu ve věci stanovení úhrady
z důvodu jeho nezákonnosti, kdy Ústav označil přípravek za generikum,
což podle soudu přípravek registrovaný na základě literární žádosti není. Odvolatel se proto domníval, že závěry soudu o
nezákonnosti postupu Ústavu při hodnocení literárních registrací jsou přímo
aplikovatelné i na další řízení.
Ministerstvo reflektuje změnu judikaturního
výkladu Městského soudu v Praze, ale zdůrazňuje, že správní orgány nemohou
svévolně ignorovat vlastní pravomocná rozhodnutí dříve, než je zruší příslušný
soud. Aktuální stav, kdy je podána žaloba proti reviznímu rozhodnutí, neopravňuje
úřad k odchýlení se od revizního rozhodnutí, byť je napadeno žalobou. Zároveň podle MZ v tomto konkrétním řízení nebyla
otázka povahy registrace (literární vs. generická) relevantní, protože předmětem
řízení byl pouze technický přepočet úhrady.
Z uvedených důvodů MZ rozhodnutí Ústavu
potvrdilo.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
V
řízeních o stanovení nebo změně výše a podmínek trvalé úhrady léčivých
přípravků, v nichž je předkládána farmakoekonomika, musí být komparativní klinická
účinnost a bezpečnost prokázána oproti všem relevantním komparátorům. Podle
metodiky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)lze pro účely
hodnocení považovat za relevantní komparátory takové terapie, které jsou běžně
/ obvykle používané a hrazené z prostředků veřejného pojištění. Nemusí se
přitom jednat jen o léčivé přípravky.
Požadavek
na relevantního komparátora byl modifikován v roce 2022 pro řízení o
úhradách orphanů (§ 39da), kdy Poradní orgán Ministerstva zdravotnictví vyslovil
pro tento specifický typ řízení následující požadavek: „…. aby každá příští
žádost o úhradu LPVO, u kterého existují komparátory hrazené z veřejného
zdravotního pojištění (ať s úhradou stanovenou Ústavem ve správním řízení či
v režimu dle § 16 zákona č. 48/1997 Sb.), povinně obsahovala takovou
analýzu nákladové efektivity.“. V řízeních
o úhradě léčivých přípravků pro vzácná onemocnění (LPVO) vedených podle § 39da
jsou tak na základě uvedeného požadavku mezi komparátory standardně řazeny i terapie
hrazené nikoli běžně, ale v rámci mimořádné úhrady na § 16, a to i
v případě, že jejich použití je dokonce v dané indikaci mimo
schválenou registraci, tzv. off-label.
Tento
přístup byl identifikován i v řízení o stanovení trvalé úhrady u neLPVO léku,
v němž SÚKL rovněž uznal jako komparátor přípravek, který je hrazen ze
zdravotního pojištění na § 16. U
jiného přípravku však v souvislosti s použitím komparátora hrazeného dle §
16 SÚKL argumentuje v hodnotící zprávě např. následovně: „…léčba poskytovaná
na základě ust. § 16 ZoVZP je ze své podstaty výjimečná a nelze ji považovat za nákladově nejméně nákladnou standardní variantu pro účely hromadného stanovení
úhrad…“ .
Uvidíme, zda do budoucna dojde
v otázce využití komparátora na §16 ke sjednocení přístupu napříč všemi
skupinami léků a samotná pozice léku na §16 nabude i ve standardních řízeních
významnější pozici.
§ 16 v zákoně o veřejném zdravotním
pojištění č. 48/1997 Sb. Příslušná zdravotní pojišťovna hradí
postupem podle § 19 odst. 1 písm. a) ve výjimečných případech zdravotní služby
jinak ze zdravotního pojištění nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních
služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.
Prémiový newsletter společnosti Pharmeca a.s. Vám pomůže se
zorientovat v záplavě informací vztahující se k lékům i zdravotnickým
prostředkům. Zároveň se jedná o flexibilní službu, kterou je možné
kdykoli upravit dle přání klienta.
V případě vzácných onemocnění není nijak výjimečné, že jejich úhrada je v praxi vázána na § 16. Tímto způsobem hrazený přípravek ale může hrát významnou roli i v rámci dalších cenových a úhradových...
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) se zabývalo
posouzením, zda léčivý přípravek v řízení splňuje kritéria pro přiznání
statusu vysoce inovativního léčivého přípravku (VILP). Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) totiž v řízení o
stanovení výše a podmínek ceny a úhrady odmítl přiznat první dočasnou úhradu,
neboť podle něj nesplňuje kritéria pro VILP.
Jako hlavní důvody uvedl:
Nedostatečný terapeutický přínos
Problematické postavení komparátorů
Nesplnění kritérií pro označení VILP u
všech navrhovaných indikací
Nedostatečné důkazy k době přežití
Problematická srovnávání v analýze
Bez splnění kritérií VILP proti všem posuzovaným
komparátorům nelze podle Ústavu přípravku přiznat dočasnou úhradu, a to ani s
upravenými podmínkami.
MZ rozhodnutí Ústavu potvrdilo a zároveň upozornilo
na nevhodnost využívání abstraktů, které jsou zestručnělé, souhrnné a nemají ambici rozkrýt pozadí údajů.
Správní orgán na jejich základě nemůže zodpovědně posoudit prezentované údaje. Dále pak doporučuje nepředkládat
odborná data v režimu obchodního tajemství, pokud
odvolatel očekává jejich podrobnější rozbor. Veřejná vyjádření k datům
chráněným obchodním tajemstvím jsou pak pouze obecného charakteru.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
Předchozí
znění zákona o veřejném zdravotním pojištění umožnovalo v případě
zkrácených řízení u podobných přípravků zvolit jako vzorový přípravek i
nejdražší lék ve skupině, čímž docházelo k nerovnostem v rámci referenční
skupiny a znevýhodnění jiných léků. Od 1. 1. 2026 nově platí, že žadatel
nesmí požádat o stanovení úhrady, která by byla vyšší, než jaká byla stanovena
prvnímu podobnému přípravkunebo než jaká by byla stanovena přepočtem ze
základní úhrady referenční skupiny.
Dle § 39b odst. 5 Ústav stanoví výši a podmínky
úhrady posuzovaného podobného přípravku podle výše a podmínek úhrady léčivého
přípravku, kterému je posuzovaný léčivý přípravek podobný. Je-li takových
vzorových přípravků více nebo pokud již byla podána žádost o stanovení výše a
podmínek úhrady podobného přípravku jiným držitelem rozhodnutí o registraci,
pak nesmí žadatel požádat o výši úhrady, která by byla vyšší, než jaká byla
stanovena prvnímu podobnému přípravku podle § 39b odst. 6 nebo než jaká
by byla stanovena přepočtem ze základní úhrady referenční skupiny podle § 39b
odst. 8.
V prvních měsících tohoto roku se uvedené pravidlo
uplatnilo hned ve dvou řízeních. V obou případech žadatel zvolil vzorový
léčivý přípravek, jehož výše úhrady neodpovídala základní úhradě referenční
skupiny (RS) ve smyslu § 39b odst. 5 a 8 zákona. Tj. jednalo se o takový
vzorový přípravek, jehož základní úhrada (a tím i jádrová úhrada) byla vyšší
oproti základní úhradě RS. Výsledkem řízení bylo v jednom případě
zastavení na základě zpětvzetí žádosti a v případě druhém, po změně obsahu
podání, došlo k úspěšnému stanovení úhrady.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
Pro vyloučení přípravku z cenové reference na
základě výše jeho ceny z důvodu, že se jedná o
cenu tendrovou, není v zákoně o veřejném zdravotním pojištění žádná opora a ani žádné jiné zákonné ustanovení takový postup
neumožňuje.
Ve správních řízeních ostanovení ceny a úhrady zahájených od 1. 1. 2026 je možné nad
rámec dosavadních možností vyloučit cenu výrobce v členském státě Evropské unie, pokud daný stát přijal plošné opatření ovlivňující cenu výrobce
přípravku. V takových případech je však třeba, aby SÚKL obdržel oficiální
informaci od zahraniční autority neboMinisterstva
zdravotnictví.
V případě stanovení maximální ceny výrobce je
vyloučena zahraniční cena i v případech odchylky nejnižší ceny o > 20 % oproti
průměru 2. a 3. nejnižší ceny nebo v případech, kdy jsou nalezeny více jak
3 ceny, pak je vyloučena cena s kurzem lišícím se o více jak 10 % od
průměru kurzu za posledních 6 kalendářních čtvrtletí.
Při stanovení základní úhrady může dále k vyloučení zjištěné zahraniční
ceny dojít tehdy, když je o ≥ 20 % nižší oproti průměru 2. a 3. nejnižší ceny.
Toto pravidlo však neplatí pro VILP a LPVO.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
Ústav rozhodl o stanovení maximální ceny a
úhrady pro léčivý přípravek s účinnou tamoxifen-citrát. Řízení bylo zahájeno na žádost společnosti
podle ustanovení § 32d zákona o veřejném zdravotním pojištění. Účelem tohoto
specifického postupu je zajistit dostupnost nenahraditelných léčivých přípravků
v situaci, kdy hrozí nebo již nastal jejich výpadek na trhu v České republice.
Hlavním důvodem pro toto rozhodnutí je
zajištění dostupnosti léčby pro onkologické pacienty, protože u dosud
registrovaných přípravků s uvedenou účinnou látkou došlo k přerušení
dodávek z výrobních důvodů. Jelikož v dané skupině není dostupná jiná
registrovaná alternativa pro perorální podání, Ministerstvo zdravotnictví
schválilo specifický léčebný program pro neregistrovaný lék a Ústav mu následně
stanovil maximální cenu a výši úhrady, přičemž podmínky úhrady převzal od
původního nedostupného přípravku. Rozhodnutí o stanovení ceny a úhrady bylo
vydáno 24 dnů po podání žádosti.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.