V
řízeních o stanovení nebo změně výše a podmínek trvalé úhrady léčivých
přípravků, v nichž je předkládána farmakoekonomika, musí být komparativní klinická
účinnost a bezpečnost prokázána oproti všem relevantním komparátorům. Podle
metodiky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)lze pro účely
hodnocení považovat za relevantní komparátory takové terapie, které jsou běžně
/ obvykle používané a hrazené z prostředků veřejného pojištění. Nemusí se
přitom jednat jen o léčivé přípravky.
Požadavek
na relevantního komparátora byl modifikován v roce 2022 pro řízení o
úhradách orphanů (§ 39da), kdy Poradní orgán Ministerstva zdravotnictví vyslovil
pro tento specifický typ řízení následující požadavek: „…. aby každá příští
žádost o úhradu LPVO, u kterého existují komparátory hrazené z veřejného
zdravotního pojištění (ať s úhradou stanovenou Ústavem ve správním řízení či
v režimu dle § 16 zákona č. 48/1997 Sb.), povinně obsahovala takovou
analýzu nákladové efektivity.“. V řízeních
o úhradě léčivých přípravků pro vzácná onemocnění (LPVO) vedených podle § 39da
jsou tak na základě uvedeného požadavku mezi komparátory standardně řazeny i terapie
hrazené nikoli běžně, ale v rámci mimořádné úhrady na § 16, a to i
v případě, že jejich použití je dokonce v dané indikaci mimo
schválenou registraci, tzv. off-label.
Tento
přístup byl identifikován i v řízení o stanovení trvalé úhrady u neLPVO léku,
v němž SÚKL rovněž uznal jako komparátor přípravek, který je hrazen ze
zdravotního pojištění na § 16. U
jiného přípravku však v souvislosti s použitím komparátora hrazeného dle §
16 SÚKL argumentuje v hodnotící zprávě např. následovně: „…léčba poskytovaná
na základě ust. § 16 ZoVZP je ze své podstaty výjimečná a nelze ji považovat za nákladově nejméně nákladnou standardní variantu pro účely hromadného stanovení
úhrad…“ .
Uvidíme, zda do budoucna dojde
v otázce využití komparátora na §16 ke sjednocení přístupu napříč všemi
skupinami léků a samotná pozice léku na §16 nabude i ve standardních řízeních
významnější pozici.
§ 16 v zákoně o veřejném zdravotním
pojištění č. 48/1997 Sb. Příslušná zdravotní pojišťovna hradí
postupem podle § 19 odst. 1 písm. a) ve výjimečných případech zdravotní služby
jinak ze zdravotního pojištění nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních
služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.
Prémiový newsletter společnosti Pharmeca a.s. Vám pomůže se
zorientovat v záplavě informací vztahující se k lékům i zdravotnickým
prostředkům. Zároveň se jedná o flexibilní službu, kterou je možné
kdykoli upravit dle přání klienta.
V případě vzácných onemocnění není nijak výjimečné, že jejich úhrada je v praxi vázána na § 16. Tímto způsobem hrazený přípravek ale může hrát významnou roli i v rámci dalších cenových a úhradových...
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) se zabývalo
posouzením, zda léčivý přípravek v řízení splňuje kritéria pro přiznání
statusu vysoce inovativního léčivého přípravku (VILP). Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) totiž v řízení o
stanovení výše a podmínek ceny a úhrady odmítl přiznat první dočasnou úhradu,
neboť podle něj nesplňuje kritéria pro VILP.
Jako hlavní důvody uvedl:
Nedostatečný terapeutický přínos
Problematické postavení komparátorů
Nesplnění kritérií pro označení VILP u
všech navrhovaných indikací
Nedostatečné důkazy k době přežití
Problematická srovnávání v analýze
Bez splnění kritérií VILP proti všem posuzovaným
komparátorům nelze podle Ústavu přípravku přiznat dočasnou úhradu, a to ani s
upravenými podmínkami.
MZ rozhodnutí Ústavu potvrdilo a zároveň upozornilo
na nevhodnost využívání abstraktů, které jsou zestručnělé, souhrnné a nemají ambici rozkrýt pozadí údajů.
Správní orgán na jejich základě nemůže zodpovědně posoudit prezentované údaje. Dále pak doporučuje nepředkládat
odborná data v režimu obchodního tajemství, pokud
odvolatel očekává jejich podrobnější rozbor. Veřejná vyjádření k datům
chráněným obchodním tajemstvím jsou pak pouze obecného charakteru.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
Předchozí
znění zákona o veřejném zdravotním pojištění umožnovalo v případě
zkrácených řízení u podobných přípravků zvolit jako vzorový přípravek i
nejdražší lék ve skupině, čímž docházelo k nerovnostem v rámci referenční
skupiny a znevýhodnění jiných léků. Od 1. 1. 2026 nově platí, že žadatel
nesmí požádat o stanovení úhrady, která by byla vyšší, než jaká byla stanovena
prvnímu podobnému přípravkunebo než jaká by byla stanovena přepočtem ze
základní úhrady referenční skupiny.
Dle § 39b odst. 5 Ústav stanoví výši a podmínky
úhrady posuzovaného podobného přípravku podle výše a podmínek úhrady léčivého
přípravku, kterému je posuzovaný léčivý přípravek podobný. Je-li takových
vzorových přípravků více nebo pokud již byla podána žádost o stanovení výše a
podmínek úhrady podobného přípravku jiným držitelem rozhodnutí o registraci,
pak nesmí žadatel požádat o výši úhrady, která by byla vyšší, než jaká byla
stanovena prvnímu podobnému přípravku podle § 39b odst. 6 nebo než jaká
by byla stanovena přepočtem ze základní úhrady referenční skupiny podle § 39b
odst. 8.
V prvních měsících tohoto roku se uvedené pravidlo
uplatnilo hned ve dvou řízeních. V obou případech žadatel zvolil vzorový
léčivý přípravek, jehož výše úhrady neodpovídala základní úhradě referenční
skupiny (RS) ve smyslu § 39b odst. 5 a 8 zákona. Tj. jednalo se o takový
vzorový přípravek, jehož základní úhrada (a tím i jádrová úhrada) byla vyšší
oproti základní úhradě RS. Výsledkem řízení bylo v jednom případě
zastavení na základě zpětvzetí žádosti a v případě druhém, po změně obsahu
podání, došlo k úspěšnému stanovení úhrady.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
Pro vyloučení přípravku z cenové reference na
základě výše jeho ceny z důvodu, že se jedná o
cenu tendrovou, není v zákoně o veřejném zdravotním pojištění žádná opora a ani žádné jiné zákonné ustanovení takový postup
neumožňuje.
Ve správních řízeních ostanovení ceny a úhrady zahájených od 1. 1. 2026 je možné nad
rámec dosavadních možností vyloučit cenu výrobce v členském státě Evropské unie, pokud daný stát přijal plošné opatření ovlivňující cenu výrobce
přípravku. V takových případech je však třeba, aby SÚKL obdržel oficiální
informaci od zahraniční autority neboMinisterstva
zdravotnictví.
V případě stanovení maximální ceny výrobce je
vyloučena zahraniční cena i v případech odchylky nejnižší ceny o > 20 % oproti
průměru 2. a 3. nejnižší ceny nebo v případech, kdy jsou nalezeny více jak
3 ceny, pak je vyloučena cena s kurzem lišícím se o více jak 10 % od
průměru kurzu za posledních 6 kalendářních čtvrtletí.
Při stanovení základní úhrady může dále k vyloučení zjištěné zahraniční
ceny dojít tehdy, když je o ≥ 20 % nižší oproti průměru 2. a 3. nejnižší ceny.
Toto pravidlo však neplatí pro VILP a LPVO.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
Ústav rozhodl o stanovení maximální ceny a
úhrady pro léčivý přípravek s účinnou tamoxifen-citrát. Řízení bylo zahájeno na žádost společnosti
podle ustanovení § 32d zákona o veřejném zdravotním pojištění. Účelem tohoto
specifického postupu je zajistit dostupnost nenahraditelných léčivých přípravků
v situaci, kdy hrozí nebo již nastal jejich výpadek na trhu v České republice.
Hlavním důvodem pro toto rozhodnutí je
zajištění dostupnosti léčby pro onkologické pacienty, protože u dosud
registrovaných přípravků s uvedenou účinnou látkou došlo k přerušení
dodávek z výrobních důvodů. Jelikož v dané skupině není dostupná jiná
registrovaná alternativa pro perorální podání, Ministerstvo zdravotnictví
schválilo specifický léčebný program pro neregistrovaný lék a Ústav mu následně
stanovil maximální cenu a výši úhrady, přičemž podmínky úhrady převzal od
původního nedostupného přípravku. Rozhodnutí o stanovení ceny a úhrady bylo
vydáno 24 dnů po podání žádosti.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
Ústav zahájil ex-offo zkrácenou revizi úhrad
z titulu vstupu prvního podobného přípravku do systému úhrad, a to bez
zbytečného odkladu po ověření, že dotčený přípravek byl dodán na trh v ČR.
Proti zahájení řízení se však odvolal jeden z dotčených
držitelů s tím, že vstupující přípravek není první podobný přípravek a odkazoval se na dřívější řízení, kde nově vstupující přípravek nebyl vyhodnocen
jako podobný.
MZ však tuto námitku odmítlo s tím, že
v odkazovaném řízení sice měly posuzovaný a referenční (vzorový) přípravek
stejnou účinnou látku, ale lišily se dávkováním, jednotkami standardizace a
lékovými formami. A zároveň se posuzovaly podle dalších kritérií, např. terapeutické indikace nebo
farmakologických vlastností, a i na jejich základně nebyly vyhodnoceny jako
podobné.
V aktuálním případě však MZ ČR považuje
dotčený lék za generikum dle zákona o léčivech. Přípravky v řízení mají stejnou
léčivou látku a obdobnou lékovou formu jako referenční přípravek, a odvolateli
se opakovaně nepodařilo prokázat opak.
V posuzované věci byly tedy splněny podmínky
pro zahájení revize z titulu vstupu prvního podobného přípravku.
MZ zároveň dodává, že i když SÚKL mohl podle
tehdy platné právní úpravy řízení zahájit dříve, odvolací orgán považuje postup,
kdy SÚKL vyčkal na první dodávku dotčeného léku za správný a důvodný. Předešlo
se tak snížení úhrady pro podobné přípravky na základě neobchodovaného první
podobného přípravku.
Na základě novely zákona o veřejném zdravotním
pojištění je ve zkrácených revizích zahájených po 1. 1. 2026 již povinnost ověřovat
obchodovanost min. ve výši 5 % nebo 2 % pro ZÚLP.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
MZ posuzovalo, zda byly v hloubkové revizi
splněny podmínky pro navýšení úhrady z titulu zajištění alespoň jednoho plně
hrazeného přípravku ze skupiny zaměnitelných přípravků (§ 39c odst. 5 ZoVZP).
Podle MZ nebylo možné přípravek
v daném řízení označit jako relevantní plně hrazený přípravek ze
dvou hlavních důvodů:
odkazovaný přípravek měl nahlášeno přerušení
uvádění na tuzemský trh s platností od 25. 12. 2023, tedy ještě před
nástupem vykonatelnosti napadeného rozhodnutí (vydaného 27. 11. 2023). U
přípravku s nahlášeným přerušením lze důvodně předpokládat dočasný výpadek a
tím i nemožnost jeho plného hrazení v praxi.
odkazovaný přípravek je zároveň hrazen pro
léčbu karcinomu močového měchýře. Přípravky, pro které bylo navýšení úhrady
posuzováno, jsou hrazeny pouze u pacientů s karcinomem ledviny a sarkomem
měkkých tkání. Přestože karcinom močového měchýře a karcinom ledviny spadají
do karcinomu urogenitálního traktu, MZ je nepovažuje za typově stejná
onemocnění ve smyslu právního názoru Ústavního soudu.
Plnou úhradu proto nebylo možné pro
skupinu pacientů s indikací karcinomu močového měchýře zajistit
prostřednictvím hodnoceného přípravku, ale byla zajištěna prostřednictvím
jiných přípravků.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) je v případě
řízení u léčiv pro vzácná onemocnění zmocněn pouze k posouzení předložených
farmakoekonomických analýz a nemá oprávnění je sám vytvářet.
I když v řízení dle § 39da zahájeném na
žádost zdravotní pojišťovny nemusí mít držitel rozhodnutí o registraci formálně
vymahatelnou povinnost předložit farmakoekonomické analýzy odpovídající
kvality, otázky přínosů a nákladů jsou zásadní pro posouzení vhodnosti úhrady z
veřejného zdravotního pojištění. Absence analýzy nákladové efektivity je
považována za zásadní nedostatek.
Výsledky analýzy nákladové efektivity (ICER) se
sice formálně nezohledňují, avšak dopad na rozpočet a poměr nákladů a přínosů
zůstávají implicitně přítomny při úvaze o veřejném zájmu.
Příslib uzavření budget capových smluv není
závazným podkladem pro rozhodování o úhradě, pokud nebyl zapracován do
hodnotící zprávy Ústavu před vydáním stanoviska MZ.
Individuální úhrada dle § 16 pro výjimečné
případy nevytváří automatické právo na plošnou úhradu dle § 39da, kde je
primární podmínkou definován veřejný zájem.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.