Metodika stanovuje postupy pro zařazení nového ZUM do Úhradového katalogu VZP – ZP, změny již zařazených prostředků i navýšení jejich ceny a úhrady.
Od 1. září 2026 je účinná nová verze 3.0, která přináší zásadní změnu v oblasti inovativních ZUM.
Původní rozdělení na mírnou a zásadní inovaci nahrazují tři režimy: ZUM s inovací v režimu bonifikace zdravotnického prostředku, odborné posouzení inovace, ekonomicko-klinické hodnocení (HTA).
📈 Bonifikace zdravotnického prostředku
Zjednodušený režim pro ZUM, u kterých lze klinický přínos doložit splněním předem stanovených klinických kritérií. Při splnění alespoň jednoho z nich může být přiznána bonifikace ve výši 15 % oproti referenčnímu komparátoru nebo skupině referenčních komparátorů. Mezi kritéria patří například zlepšení klinicky významného parametru, zkrácení doby hospitalizace či rekonvalescence nebo snížení rizika reoperace nebo reimplantace.
🔎 Odborné posouzení inovace
Režim určený pro ZUM s relevantním klinickým, bezpečnostním nebo organizačním přínosem, u kterých není nutné plné ekonomicko-klinické hodnocení. V rámci hodnocení je posuzována zejména klinická účinnost, bezpečnost, kvalitu důkazů, organizační přínosy či implementační náročnost a očekávaný dopad do rozpočtu. Součástí podání je analýza dopadu do rozpočtu (BIA).
📊 Ekonomicko-klinické hodnocení (HTA)
Nejkomplexnější režim, který se uplatní u inovativních ZUM s významným dopadem na systém veřejného zdravotního pojištění nebo tam, kde je potřeba posoudit, zda jsou dodatečné náklady přiměřené deklarovanému klinickému přínosu. Hodnotí se klinické přínosy, bezpečnost, nákladová efektivita a dopad do rozpočtu. V tomto režimu se zároveň uplatňuje Metodika ekonomicko-klinického hodnocení zdravotnických prostředků VZP ČR.
Metodika dále upravuje mj. maximální dobu hodnocení u vybraných procesů, možnost navýšení ceny a úhrady dle Cenového výměru nebo možnost přerušení posuzování z důvodu vyžádání odborných stanovisek.
Potřebujete pomoci s přípravou podkladů pro stanovení ceny a úhrady zdravotnického prostředku ze strany VZP? Neváhejte nás kontaktovat.
Společnost Pharmeca a.s. má dlouholetou praxi nejen v oblasti ekonomicko-klinického hodnocení (HTA). Díky těmto zkušenostem Vám můžeme pomoci s přípravou kompletních podkladů pro posouzení zdravotnických prostředků.
Byly vydány první hodnotící zprávy v řízeních o
imunitních léčivých přípravcích vedených podle nových pravidel dle novely
zákona o veřejném zdravotním pojištění.
V rámci řízení byl posuzován význam očkování
hned z několika klíčových hledisek:
Celospolečenský a sociální význam, který se
zabýval nejen dopadem na snížení počtu nakažených osob, ale například i zhoršením
školního prospěchu u dětí v souvislosti s nemocí či ochrana před
trvalým funkčním postižením, které v případě dospělých pacientů může za-sáhnout
do soběstačnosti, rodinného života a kvality života obecně.
Ekonomický význam se zaměřil na přímé náklady,
vyplývající z redukce potřeby léčby a snížení zátěže zdravotnických
zařízení, ale i nepřímé náklady v podoběvýpadku příjmů
domácností, ztráty produktivity či snížením výdajů státu na nemocenské dávky,
invalidní důchody atp.
Prevence očkováním byla v těchto konkrétních
případech vyhodnocena jako ekonomicky výhodnější strategií než následná léčba
komplikovaných případů onemocnění.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Dne 26. 8. 2026 od 9:00 hodin se uskuteční online tisková konference České skupiny pro chronickou lymfocytární leukémii (ČS CLL) u příležitosti Světového dne chronické lymfocytární leukemie.
Téma: Léčba pro české pacienty za desítky milionů - akademické studie pomáhají českým odborníkům zajistit špičkovou léčbu krevních nemocí.
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) nevyhovělo žádosti o
obnovu řízení.
Žadatel namítal, že po ukončení původního revizního
řízení vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti - údaje o dodávkách a spotřebě
léčivých přípravků a jejich podílu na trhu. Podle žadatele tyto údaje
zpochybňují nebo vylučují správnost stanovené obvyklé denní terapeutické dávky
(ODTD).
Podle MZ údaje o dodávkách a spotřebě léků jsou
Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (Ústav) známy z úřední činnosti a každý
měsíc je zveřejňuje. Sám žadatel je tedy mohl mít k dispozici již v průběhu
původního řízení. Konkrétní dokumenty s údaji o spotřebě těchto
léčivých přípravků za rok 2022 byly po celou dobu součástí spisové dokumentace
původního revizního řízení. Zákonná podmínka „dříve neznámé skutečnosti“ tak
nebyla splněna.
Dále MZ uvedlo, že případná vyšší spotřeba některých
sil léků není pro stanovení ODTD rozhodující. Pro stanovení ODTD jsou klíčové
jiné faktory (doporučení WHO, SmPC, odborná literatura, doporučené postupy),
které byly v původním řízení řádně posouzeny. Návrh žadatele by proto ani
nemohl vést k jinému řešení otázky.
MZ proto žádost o obnovu řízení zamítlo a nové vedení
řízení nepovolilo.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
PhDr. Ivana Mádlová, PhD., MBA, členka Výboru pro zdravotnictví PS PČR a prof. MUDr. Věra Adámková, CSc., členka Výboru pro zdravotnictví PS PČR
Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, ministr zdravotnictví / pověřený zástupce
Mgr. Jiřina Žežulová, náměstkyně, Ministerstvo práce a sociálních věcí
Život mezi dvěma systémy: zkušenost pacientů, rodin a pečujících
Ing. Jitka Reineltová, ředitelka PARENT PROJECT, z. s., a místopředsedkyně Pacientské rady Ministra zdravotnictví ČR
Potřeby pacientů s Duchennovou svalovou dystrofií z pohledu medicíny
doc. MUDr. Jana Haberlová, Ph.D., vedoucí lékařka Centra vysoce specializované péče pro vzácná neuromuskulární onemocnění a primářka Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FNMH v Praze
Jaké legislativní změny jsou potřeba a co lze změnit nyní
Mgr. Jan Zahálka, Poradní unie pro legislativu ve zdravotnictví z.s.
Moderovaná panelová diskuse:
Kdo převezme odpovědnost za péči, která dnes zůstává na rodinách?
Kompetence zdravotních a sociálních služeb v domácím prostředí,
Zdravotní úkony prováděné mimo zdravotnická zařízení,
Dostupnost osobní asistence, odlehčovacích a terénních služeb,
Financování a meziresortní spolupráce,
Podpora rodin pečujících nepřetržitě,
Konkrétní legislativní a organizační kroky.
Účastníci panelu:
Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA,
ministr
zdravotnictví / pověřený zástupce
Mgr. Jiřina Žežulová, náměstkyně, Ministerstvo práce a sociálních věcí
Mgr. Ing. Taťána Malá, poslankyně PS PČR
MUDr. Jiří Mašek, poslanec a předseda
Výboru pro zdravotnictví PS PČR
MUDr. Lumír Kantor, Ph.D., senátor a předseda Výboru
pro sociální politiku Senátu PČR
Ing. Jitka Reineltová, ředitelka PARENT PROJECT,
z. s., a místopředsedkyně Pacientské rady Ministra zdravotnictví ČR
doc. MUDr.
Jana Haberlová, Ph.D., vedoucí lékařka Centra
vysoce specializované péče pro vzácná neuromuskulární onemocnění a primářka
Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FNMH v Praze
Mgr. Jan Zahálka, Poradní unie pro
legislativu ve zdravotnictví z.s.
V rámci rozhodnutí ozkrácené revizi úhrad z titulu
vstupu prvního podobného přípravku (generika) snížil Státní ústav pro kontrolu
léčiv (Ústav) základní úhradu pro skupinu léčivých přípravků stimulujících
tvorbu krevních destiček v důsledku vstupu prvního generického přípravku na
trh. Jeden z účastníků, držitel přípravku zařazeného do uvedené skupiny,
avšak obsahující jinou léčivou látku než nově vstupující první podobný
přípravek, zpochybňoval plnou terapeutickou zaměnitelnost jednotlivých účinných
látek, předkládal nové vědecké důkazy či námitky proti bezpečnosti. Ústav však
tyto připomínky zamítl s odkazem na předchozí správní řízení a platnou
legislativu upravující zkrácené revize.
Ústav v reakcích na námitky uvedl, že účelem této
zkrácené revize není přehodnocování terapeutické zaměnitelnosti léčivých
přípravků. Tato otázka je předmětem hloubkových revizí. Ústav v tomto řízení
vychází z již dříve pravomocně stanovených závěrů v hloubkové revizi a
individuálních správních řízeních.
Podle Ústavu musí být zkrácená revize dle zákona
rychlá a tím pádem se má vyhnout odborným polemikám s účastníky, aby bylo
dosaženo pružného dosažení úspor.
Jejím cílem je prosté přepočítání výše úhrad na
základě aktuální cenové reference.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Zákon o
veřejném zdravotním pojištění definuje limit výše úhrady za balení pro
případy, kdy Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) rozhoduje o dočasné
úhradě pro novou terapeutickou indikaci u vysoce inovativního léčivého
přípravku (VILP), který již má stanovenou trvalou úhradu v jiné indikaci. Nově
stanovená dočasná úhrada nesmí překročit výši stávající úhrady tohoto
přípravku. Výjimka nastává pouze v situaci, kdy je přípravek zařazen do
referenční skupiny s jinými, terapeuticky zaměnitelnými přípravky.
Podle §
39d odst. 9 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí: (9)
Pokud se vede řízení o stanovení dočasné úhrady u léčivého přípravku, který je
již v jiné terapeutické indikaci hrazen z prostředků zdravotního pojištění na
základě rozhodnutí Ústavu podle § 39h, pak Ústav stanoví výši dočasné úhrady
nejvýše do výše úhrady stanovené rozhodnutím Ústavu podle § 39h. To
neplatí, je-li takový léčivý přípravek rozhodnutím Ústavu podle § 39h zařazen
do referenční skupiny nebo jiné skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných
léčivých přípravků, ve které jsou již zařazeny jiné léčivé přípravky. Pokud
má dočasnou úhradu stanovenou rovněž jiný vysoce inovativní léčivý přípravek a
dostupné důkazy prokazují, že se jedná o přípravek s obdobným klinickým
využitím a obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností, stanoví Ústav výši
dočasné úhrady posuzovaného léčivého přípravku nejvýše do výše dočasné úhrady
vysoce inovativního léčivého přípravku s obdobným klinickým využitím a obdobnou
nebo blízkou účinností a bezpečností, a to při zohlednění rozdílů v dávkování a
velikosti balení.
Skutečnost,
zda není překročen „zákonný limit“ kontroluje Ústav v jednotlivých
řízeních o dočasné úhradě.
V řízení, v němž úhrada navržená žadatelem byla ve shodné výši
jako trvalá úhrada v jiné indikaci, Ústav stanovil úhradu dle návrhu žadatele.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Státní ústav pro
kontrolu léčiv (Ústav) obdržel společný požadavek odborných společností o
stanovení zvýšené úhrady pro přípravky s obsahem vybrané léčivé látky v
indikaci parafilní poruchy, u kterých se jedná o indikaci „off-label“. Ve svém
stanovisku uvedly, že žádost je podložena klinickými zkušenostmi, vědeckými
důkazy a bezpečnostními aspekty.
Terapii
vyhodnotil Ústav jako jedinou možnost léčby, a proto nepožadoval
předložení analýzy nákladové efektivity, dostačující byla pouze analýza
dopadu na rozpočet dle počtu pacientů uváděných odbornou společností
v jejím vyjádření.
Ústav dospěl na
základě těchto dokumentů k závěru, že stanovení úhrady v této off-label
indikaci je dostatečně odůvodněnovědeckým poznáním a jde o jedinou
možnost léčby, a proto navrhuje stanovení zvýšené úhrady i pro tuto
indikaci.
Dle § 39b odst.
3 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí:
…Ústav může
stanovit úhradu u neregistrovaného léčivého přípravku, jestliže je jeho
použití dostatečně odůvodněné současným vědeckým poznáním a je jedinou
možností léčby, nebo je-li jeho použití nákladově efektivní ve srovnání s
dostupnou léčbou, a to na dobu schváleného specifického léčebného programu42b).
Ústav může stanovit úhradu u registrovaného léčivého přípravku i pro
indikace v souhrnu údajů o přípravku neuvedené, jestliže je použití
léčivého přípravku dostatečně odůvodněno současným vědeckým poznáním a je-li
použití léčivého přípravku jedinou možností léčby, nebo je-li nákladově
efektivní ve srovnání se stávající léčbou.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.