Ústav zahájil z moci úřední řízení o změně maximální
ceny LPVO podle § 39da odst. 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění. Podle uvedeného ustanovení ve znění účinném ke dni zahájení řízení
platilo: ,,Nejpozději do 3 let ode dne vykonatelnosti
rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k
léčbě vzácného onemocnění Ústav z moci úřední zahájí správní řízení o změně
maximální ceny podle § 39i. Ustanovení § 39l a 39p se použijí obdobně.“
Držitel se bránil námitkou, že řízení nemělo být
vedeno „automaticky“, ale jen „v případě potřeby“. Ústav měl
zkoumat, zda má řízení smysl a zda povede k reálné úspoře, v opačném
případě měl řízení zastavit. Ústav uvedl, že zákon mu ukládá povinnost řízení o
změně maximální ceny zahájit bez výjimky do 3 let od vykonatelnosti rozhodnutí
o úhradě orphanu. Podmínka „v případě potřeby“ se podle něj
nevztahuje k samotnému zahájení řízení o změně maximální ceny LPVO. V tomto
případě tedy 3letá podmínka pro zahájení byla splněna.
Dále se držitel bránil tím, že nebyla prokázána
zákonem požadovaná úspora 30 mil. Kč ročně pro revizní řízení, na které § 39da
odst. 10 odkazuje. Ústav dle jeho názoru měl prokázat očekávanou úsporu
prostředků veřejného zdravotního pojištění, bez toho je řízení nezákonné či
nepřezkoumatelné. Ústav setrval na tom, že podmínka prokázání úspory
není zákonnou podmínkou pro tento typ řízení. „Obdobné použití“ neznamená
přenesení podmínek stanovených pro zahájení revize do tohoto, individuálního,
řízení o změně maximální ceny orphanu. Cílem tohoto řízení není úhradová
úspora, ale změna maximální ceny.
Držitel namítal i skutečnost, že maximální cena dotčeného
přípravku už byla změněna dříve, takže další ex officio řízení není důvodné. Ústav uvedl, že toto dřívější řízení nelze
považovat za naplnění povinnosti podle § 39da odst. 10, protože zákon
vyžaduje zahájit toto řízení nejpozději do 3 let od vykonatelnosti rozhodnutí o
úhradě orphanu, a to nezávisle na tom, že mezitím proběhla jiná změna maximální
ceny.
Ústav všechny námitky odmítl a ve věci vydal
rozhodnutí, které držitel napadl odvoláním.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Vstup léčivých přípravků pro léčbu vzácných
onemocnění (LPVO) do systému úhrad podléhá specifickým legislativním postupům.
Volba procesní cesty ze strany držitele rozhodnutí o registraci (MAH) však zásadně
rozhoduje, jaká kritéria budou posuzována v rámci hodnocení klinického
přínosu a ekonomické efektivity. Tuto situaci dokládá porovnání dvou správních
řízení, která se týkala stejného léku ve stejné indikaci. I přes tuto shodu regulátor
dospěl k odlišným závěrům ohledně zvoleného komparátora, který je v praxi
hrazen primárně cestou individuálního schválení revizním lékařem dle § 16 zákona
o veřejném zdravotním pojištění.
Úspěch pro "orphan", neúspěch pro
„klasiku“ V dřívějším řízení určeném pro léčivé přípravky pro
léčbu vzácných onemocnění (§ 39da) byl komparátor hrazený na základě § 16 relevantní. V klasickém řízení o stanovení trvalé úhrady, kdy se
stejný držitel rozhodnutí o registraci pokusil o stanovení úhrady v běžném typu
řízení, však narazil na odlišná pravidla. V tomto typu řízení dle Státního
ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) nelze jako zákonný komparátor přípravek
hrazený přes § 16 použít. Tento postup následně potvrdilo i Ministerstvo
zdravotnictví.
Jako hlavní důvod bylo sděleno, že přípravek na § 16
není považován za "hrazený" ve smyslu obvyklého terapeutického
postupu, protože se tato úhrada váže pouze k výjimečným a individuálním
případům. Na rozdíl od "orphan" řízení, kdy přípravek
na § 16 byl uznán jako vhodný komparátor pro prokázání nákladové efektivity a
stal se tak nezbytnou podmínkou pro přiznání úhrady.
Ministerstvo v rozhodnutí zdůraznilo, že akceptace
komparátora na § 16 v předchozím "orphan" řízení nezakládá právo na
jeho použití v běžném řízení, kde jsou výsledky analýzy nákladové efektivity
pro rozhodnutí klíčové.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ) zrušilo
rozhodnutí ve zkrácené revizi úhrad a věc vrátilo Státnímu ústavu pro kontrolu
léčiv (Ústav), jelikož nezahrnul do správního řízení všechny léčivé přípravky,
které v době zahájení řízení byly terapeuticky zaměnitelné a jejich
držitele registrace. Ústav svůj krok odůvodnil tím, že nezařadil přípravky
obsahující léčivou látku, která dosud neprošla hloubkovou revizí, a proto
nemůže být dle jeho názoru předmětem zkrácené revize.
MZ však tento postup shledalo nezákonným a upozorňuje
na to, že zkrácená revize se vede formou společného řízení o všech léčivých
přípravcích zařazených do dané referenční či pseudoreferenční skupiny. Dotčený
přípravek byl do příslušné pseudoreferenční skupiny zařazen (byť
v individuálním řízení) a z prostředků veřejného zdravotního pojištění
hrazen již od 1. 5. 2023, tedy více než rok před zahájením přezkoumávaného
řízení. Zákonnou podmínku zařazení do skupiny tak prokazatelně splňoval, a
Ústav s ním proto měl řízení zahájit.
Dále MZ poukazuje na ustanovení zákona, které výslovně
umožňuje zahájit a vést zkrácenou revizi i o přípravcích, u nichž souběžně
probíhá řízení o stanovení úhrady– a které tedy logicky žádnou
předchozí revizí neprošly. Pokud může být zkrácená revize vedena s
přípravkem, u něhož se zařazení do skupiny teprve předpokládá, tím spíše musí
být vedena s přípravkem, který již do skupiny pravomocně zařazen byl.
MZ zároveň vytklo Ústavu i určitou míru vnitřní
rozpornosti, kdy Ústav na jedné straně neguje možnost zahájení a vedení
správního řízení, na straně druhé však s daným přípravkem počítá jako s
přípravkem referenčním. MZ sice obecně nevylučuje možnost, že by k něčemu
takovému mohlo v praxi dojít a že by to mohlo být za určitých okolností i v
souladu s právními předpisy, nikoli však v tomto případě.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Byly vydány první hodnotící zprávy v řízeních o
imunitních léčivých přípravcích vedených podle nových pravidel dle novely
zákona o veřejném zdravotním pojištění.
V rámci řízení byl posuzován význam očkování
hned z několika klíčových hledisek:
Celospolečenský a sociální význam, který se
zabýval nejen dopadem na snížení počtu nakažených osob, ale například i zhoršením
školního prospěchu u dětí v souvislosti s nemocí či ochrana před
trvalým funkčním postižením, které v případě dospělých pacientů může za-sáhnout
do soběstačnosti, rodinného života a kvality života obecně.
Ekonomický význam se zaměřil na přímé náklady,
vyplývající z redukce potřeby léčby a snížení zátěže zdravotnických
zařízení, ale i nepřímé náklady v podoběvýpadku příjmů
domácností, ztráty produktivity či snížením výdajů státu na nemocenské dávky,
invalidní důchody atp.
Prevence očkováním byla v těchto konkrétních
případech vyhodnocena jako ekonomicky výhodnější strategií než následná léčba
komplikovaných případů onemocnění.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) nevyhovělo žádosti o
obnovu řízení.
Žadatel namítal, že po ukončení původního revizního
řízení vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti - údaje o dodávkách a spotřebě
léčivých přípravků a jejich podílu na trhu. Podle žadatele tyto údaje
zpochybňují nebo vylučují správnost stanovené obvyklé denní terapeutické dávky
(ODTD).
Podle MZ údaje o dodávkách a spotřebě léků jsou
Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (Ústav) známy z úřední činnosti a každý
měsíc je zveřejňuje. Sám žadatel je tedy mohl mít k dispozici již v průběhu
původního řízení. Konkrétní dokumenty s údaji o spotřebě těchto
léčivých přípravků za rok 2022 byly po celou dobu součástí spisové dokumentace
původního revizního řízení. Zákonná podmínka „dříve neznámé skutečnosti“ tak
nebyla splněna.
Dále MZ uvedlo, že případná vyšší spotřeba některých
sil léků není pro stanovení ODTD rozhodující. Pro stanovení ODTD jsou klíčové
jiné faktory (doporučení WHO, SmPC, odborná literatura, doporučené postupy),
které byly v původním řízení řádně posouzeny. Návrh žadatele by proto ani
nemohl vést k jinému řešení otázky.
MZ proto žádost o obnovu řízení zamítlo a nové vedení
řízení nepovolilo.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
V rámci rozhodnutí ozkrácené revizi úhrad z titulu
vstupu prvního podobného přípravku (generika) snížil Státní ústav pro kontrolu
léčiv (Ústav) základní úhradu pro skupinu léčivých přípravků stimulujících
tvorbu krevních destiček v důsledku vstupu prvního generického přípravku na
trh. Jeden z účastníků, držitel přípravku zařazeného do uvedené skupiny,
avšak obsahující jinou léčivou látku než nově vstupující první podobný
přípravek, zpochybňoval plnou terapeutickou zaměnitelnost jednotlivých účinných
látek, předkládal nové vědecké důkazy či námitky proti bezpečnosti. Ústav však
tyto připomínky zamítl s odkazem na předchozí správní řízení a platnou
legislativu upravující zkrácené revize.
Ústav v reakcích na námitky uvedl, že účelem této
zkrácené revize není přehodnocování terapeutické zaměnitelnosti léčivých
přípravků. Tato otázka je předmětem hloubkových revizí. Ústav v tomto řízení
vychází z již dříve pravomocně stanovených závěrů v hloubkové revizi a
individuálních správních řízeních.
Podle Ústavu musí být zkrácená revize dle zákona
rychlá a tím pádem se má vyhnout odborným polemikám s účastníky, aby bylo
dosaženo pružného dosažení úspor.
Jejím cílem je prosté přepočítání výše úhrad na
základě aktuální cenové reference.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Zákon o
veřejném zdravotním pojištění definuje limit výše úhrady za balení pro
případy, kdy Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) rozhoduje o dočasné
úhradě pro novou terapeutickou indikaci u vysoce inovativního léčivého
přípravku (VILP), který již má stanovenou trvalou úhradu v jiné indikaci. Nově
stanovená dočasná úhrada nesmí překročit výši stávající úhrady tohoto
přípravku. Výjimka nastává pouze v situaci, kdy je přípravek zařazen do
referenční skupiny s jinými, terapeuticky zaměnitelnými přípravky.
Podle §
39d odst. 9 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí: (9)
Pokud se vede řízení o stanovení dočasné úhrady u léčivého přípravku, který je
již v jiné terapeutické indikaci hrazen z prostředků zdravotního pojištění na
základě rozhodnutí Ústavu podle § 39h, pak Ústav stanoví výši dočasné úhrady
nejvýše do výše úhrady stanovené rozhodnutím Ústavu podle § 39h. To
neplatí, je-li takový léčivý přípravek rozhodnutím Ústavu podle § 39h zařazen
do referenční skupiny nebo jiné skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných
léčivých přípravků, ve které jsou již zařazeny jiné léčivé přípravky. Pokud
má dočasnou úhradu stanovenou rovněž jiný vysoce inovativní léčivý přípravek a
dostupné důkazy prokazují, že se jedná o přípravek s obdobným klinickým
využitím a obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností, stanoví Ústav výši
dočasné úhrady posuzovaného léčivého přípravku nejvýše do výše dočasné úhrady
vysoce inovativního léčivého přípravku s obdobným klinickým využitím a obdobnou
nebo blízkou účinností a bezpečností, a to při zohlednění rozdílů v dávkování a
velikosti balení.
Skutečnost,
zda není překročen „zákonný limit“ kontroluje Ústav v jednotlivých
řízeních o dočasné úhradě.
V řízení, v němž úhrada navržená žadatelem byla ve shodné výši
jako trvalá úhrada v jiné indikaci, Ústav stanovil úhradu dle návrhu žadatele.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Státní ústav pro
kontrolu léčiv (Ústav) obdržel společný požadavek odborných společností o
stanovení zvýšené úhrady pro přípravky s obsahem vybrané léčivé látky v
indikaci parafilní poruchy, u kterých se jedná o indikaci „off-label“. Ve svém
stanovisku uvedly, že žádost je podložena klinickými zkušenostmi, vědeckými
důkazy a bezpečnostními aspekty.
Terapii
vyhodnotil Ústav jako jedinou možnost léčby, a proto nepožadoval
předložení analýzy nákladové efektivity, dostačující byla pouze analýza
dopadu na rozpočet dle počtu pacientů uváděných odbornou společností
v jejím vyjádření.
Ústav dospěl na
základě těchto dokumentů k závěru, že stanovení úhrady v této off-label
indikaci je dostatečně odůvodněnovědeckým poznáním a jde o jedinou
možnost léčby, a proto navrhuje stanovení zvýšené úhrady i pro tuto
indikaci.
Dle § 39b odst.
3 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí:
…Ústav může
stanovit úhradu u neregistrovaného léčivého přípravku, jestliže je jeho
použití dostatečně odůvodněné současným vědeckým poznáním a je jedinou
možností léčby, nebo je-li jeho použití nákladově efektivní ve srovnání s
dostupnou léčbou, a to na dobu schváleného specifického léčebného programu42b).
Ústav může stanovit úhradu u registrovaného léčivého přípravku i pro
indikace v souhrnu údajů o přípravku neuvedené, jestliže je použití
léčivého přípravku dostatečně odůvodněno současným vědeckým poznáním a je-li
použití léčivého přípravku jedinou možností léčby, nebo je-li nákladově
efektivní ve srovnání se stávající léčbou.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.