Pharmeca.cz

Na základě dosavadních zkušeností s vývojem lékového trhu připravilo Ministerstvo zdravotnictví novelu zákona o léčivech. Návrh stanovuje mimo jiné nové povinnosti pro držitele rozhodnutí o registraci, distributory léčiv, lékárny i státní úřady. Novela má dělenou účinnost. Část změn je účinná od 1. 1. 2024, další část od 1. 6. 2024.

Změny účinné od 1. června 2024:

Povinnosti držitele rozhodnutí o registraci

• Povinnost zajistit pro pacienty v ČR dodávky léčivého přípravku, pro který oznámil přerušení nebo ukončení uvádění na český trh, v množství odpovídajícím 1-2 průměrným měsíčním dodávkám, případně léčivý přípravek, který jej může nahradit.
• Obecně platí povinnost 2 průměrných měsíčních dodávek. Pokud však nedošlo v posledních 2 letech k přerušení dodávek nebo v posledních 2 letech trvalo ve svém součtu nejvýše 20 dnů, platí povinnost 1 průměrné měsíční dodávky
• Povinnost platí pro humánní léčivé přípravky, které mají stanovenou úhradu z veřejného zdravotního pojištění nebo maximální cenu.
• Povinnost zajištění dodávek se neuplatní prvních 12 měsíců od uvedení léčivého přípravku na trh a také u těchto léčivých přípravků uvedených v příloze vyhlášky č. 457/2023 Sb.:

1. Tixagevimab a cilgavimab,
2. Sotrovimab, Regdanvimab, Kasirivimab a imdevimab,
3. Vakcíny proti chřipce a proti covid-19,
4. Diagnostická a terapeutická radiofarmaka s výjimkou kitů.

• Průměrnou měsíční dodávkou je dvanáctina součtu údajů o objemu dodávek nahlášených za posledních 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, ve kterých humánní léčivý přípravek nebyl označen příznakem „omezená dostupnost“.
• Povinnost zajištění dodávek může držitel rozhodnutí o registraci splnit také dodáním cizojazyčné šarže, pokud Státní ústav pro kontrolu léčiv takové dodání umožní.

 Označení léčivého přípravku příznakem „omezená dostupnost“

• Státní ústav pro kontrolu léčiv vyhodnotí informace poskytnuté držitelem rozhodnutí o registraci a další jím shromážděné informace o množství humánního léčivého přípravku, u kterého bylo ohlášeno přerušení nebo ukončení uvádění na trh, na trhu v České republice. Pokud Státní ústav pro kontrolu léčiv dospěje k závěru, že aktuální množství léčivého přípravku dostatečně nepokrývá potřeby pacientů v České republice a zároveň tuto potřebu nelze v odpovídajícím množství nahradit jiným léčivým přípravkem odpovídajících léčebných vlastností, označí takový léčivý přípravek na nezbytně nutnou dobu příznakem „omezená dostupnost“.
• Příznakem „omezená dostupnost“ Státní ústav pro kontrolu léčiv označí na nezbytně nutnou dobu také humánní léčivý přípravek odpovídajících léčebných vlastností (který má stanovenou úhradu nebo maximální cenu), který je nahrazující k humánnímu léčivému přípravku, pro který bylo oznámeno přerušení uvádění na trh.
• Státní ústav pro kontrolu léčiv provádí označení příznakem „omezená dostupnost“ opatřením obecné povahy, a to bez řízení o jeho návrhu. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem v něm uvedeným a oznamuje se způsobem umožňujícím dálkový přístup. Státní ústav pro kontrolu léčiv opatření obecné povahy vydané zruší, pominou-li důvody pro jeho vydání.
• V případě, že předepisující lékař předepisuje na elektronický recept humánní léčivý přípravek, který je označen příznakem „omezená dostupnost“, Státní ústav pro kontrolu léčiv předá mu prostřednictvím systému eRecept aktuální údaje o množství tohoto humánního léčivého přípravku a dále informaci o tom, kteří poskytovatelé zdravotních služeb poskytující lékárenskou péči mají tento humánní léčivý přípravek k dispozici.
• Stejné údaje zpřístupní Státní ústav pro kontrolu léčiv také pacientovi, kterému byl humánní léčivý přípravek předepsán na elektronický recept, prostřednictvím webové nebo mobilní aplikace pro pacienty.

Další změny platné od 1. června 2024:

• Cizojazyčné šarže volně prodejných léčivých přípravků
• Vydávání cenových rozhodnutí pro nahrazující léčivé přípravky
• Úprava podmínek distribuce, předepisování a výdeje
• Rezervní zásoby

Plný text informací je k dispozici na stránkách MZ ČR.

V souvislosti se změnou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty od 1. 1. 2024 Ústav informuje účastníky, jak ve správních řízeních o stanovení výše a podmínek úhrady bude novou sazbu ve výši 12 % zohledňovat.

Řízení jsou vedena o stanovení výše tzv. jádrové úhrady (tj. bez nápočtu a daně z přidané hodnoty („DPH“) a podmínkách úhrady, tedy změna sazby DPH nemá vliv na případný výrok rozhodnutí vydaného v roce 2024 u řízení zahájeného v roce 2023 či dříve.

Nicméně i přes výše uvedené Ústav zavádí tato opatření:

• Všechny hodnotící zprávy vydávané do konce roku 2023, u nichž se předpokládá vydání rozhodnutí po novém roce obsahují dvojí orientační přepočet výše koncové úhrady i s novou DPH; od 1. 1. 2024 po novém roce již standardně a výhradně přepočet výše koncové úhrady jen s novou DPH.

• Hodnotící zprávy u řízení zahájených v roce 2023 či dříve, u nichž lze předpokládat, resp. nastane vydání rozhodnutí po 1. 1. 2024 obsahují navíc informaci a případný komentář Ústavu k možnému dopadu změny DPH na výsledky farmakoekonomických analýz, a to i ve vztahu k možné smlouvě mezi účastníky, která upravuje náklady hodnoceného přípravku či jeho komparátorů.

• Hodnotící zprávy u řízení zahájených v roce 2023 (či vzácně dříve), u nichž lze předpokládat, resp. nastane vydání rozhodnutí po novém roce, a současně není pochyb, že bude výše ve výroku stanovované jádrové, a tedy i koncové, úhrady reálně uplatňovaná při vyúčtování v praxi, nebo je výše koncové úhrady, resp. kumulativní náklady na léčivé přípravky, klíčová pro naplnění dalších požadavků zákona (v režimech VILP a LPVO), budou aktualizovány, tedy nahrazeny novými hodnotícími zprávami včetně přepočtu výsledků farmakoekonomických analýz.

Pro účely nezbytného přepočtu farmakoekonomických analýz a zejména pro minimalizaci zpomalení vyřizování žádosti (např. dodatečnou výzvou k součinnosti na žadatele) Ústav ve výše popsaných případech vyzývá žadatele, aby doplnili do svých probíhajících řízení, pokud se jich týká výše uvedené, scénáře farmakoekonomických analýz (analýzy nákladové efektivity a dopadu na rozpočet) s novou výší DPH pro všechny léčivé přípravky zahrnuté v analýze (tj. hodnocená intervence, komparátor, léčivé přípravky k řešení nežádoucích účinků atd.).

Zdroj textu - stránky SÚKL.

Na základě četných dotazů a podnětů ze strany odborné veřejnosti SÚKL upozorňuje (dále jen „Ústav“)  na změnu definice tzv. jiné osoby uvádějící léčivý přípravek na trh v čl. I. písm. b) Cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví č. 2/2023/OLZP ze dne 30. listopadu 2022, o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, který je účinný ode dne 1. 1. 2023 (dále jen „Cenový předpis“).

Cenový předpis definuje nově jinou osobu dodávající léčivý přípravek na trh jako:

• osobu oprávněnou k distribuční činnosti, která dodává hromadně vyráběné léčivé přípravky na trh v České republice a s původcem tvoří koncern, nebo
• osobu oprávněnou k distribuční činnosti, která byla původcem jako jediná písemně pověřena k dodávání takových přípravků na trh v České republice, nebo
• držitele povolení k souběžnému dovozu hromadně vyráběného léčivého přípravku do České republiky podle § 45 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o léčivech“), nebo
• osobu, která učinila oznámení podle článku 76 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků.

Dle čl. I. písm. d) Cenového předpisu je cenou původce (tj. základem pro výpočet obchodní přirážky dle čl. V. odst. 2 a 5 Cenového předpisu) cena, za kterou je léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely dodávána původcem či jinou osobou dodávající léčivý přípravek na trh v České republice další osobě oprávněné léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely distribuovat nebo vydávat, bez obchodní přirážky a daně z přidané hodnoty.

Dle čl. I. písm. e) Cenového předpisu je obchodní přirážkou cena za výkony obchodu osoby:

1. podle písmene c) (tj. osoba vykonávající obchod) Cenového předpisu, nebo
2. podle písmene a) nebo b) Cenového předpisu (tj. původce nebo jiná osoba dodávající léčivý přípravek na trh), dodává-li léčivé přípravky uvedené v ustanovení § 77 odst. 1 písm. c) bodu 3 a 4 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, nebo osobě oprávněné vydávat.

Z výše uvedeného vyplývá, že distributoři, kteří ze zahraničí dovážejí do České republiky cenově regulované léčivé přípravky a splňují definici (viz čl. I. písm. b) Cenového předpisu) jiné osoby dodávající léčivý přípravek na trh v České republice:

1. jsou povinni uvádět cenově regulované léčivé přípravky na trh v České republice za cenu, která nepřevyšuje maximální výši ceny původce stanovenou Ústavem (viz aktuálně platný Seznam cen a úhrad regulovaných léčivých přípravků), neboť je jimi uplatněná cena považována, dle čl. I. písm. d) Cenového předpisu, za cenu původce (tj. základ pro výpočet obchodní přirážky),
2. nejsou, dle čl. I. písm. e) bodu 1 Cenového předpisu, oprávněni uplatňovat obchodní přirážku, vyjma případů, které upravuje čl. I. písm. e) bod 2 Cenového předpisu, tj. dodávají-li léčivé přípravky uvedené v ustanovení § 77 odst. 1 písm. c) bodu 3 a 4 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, nebo osobě oprávněné vydávat.

Zdroj: Upozornění pro distributory cenově regulovaných léčivých přípravků

Ústavní soud zamítl nálezem Pl. ÚS 49/18 návrh skupiny senátorů na zrušení vybraných ustanovení zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a souvisejících právních předpisů. Skupina senátorů tvrdila, že:

• v přístupu k solidárně hrazené zdravotní péči vznikají značné rozdíly v kvalitě a čekacích dobách v závislosti na místu bydliště, druhu onemocnění a sociálním postavení; 
• pravidla úhrad jsou neetická, když jsou zdravotníci „finančně trestáni za poskytování medicínsky žádoucí péče a tím jsou vedeni k protiprávnímu odmítání nemocných pacientů a také k poskytování zbytečné péče pacientům zdravým“; 
• cenotvorné mechanismy nezohledňují náklady a přiměřený zisk, neboť jsou výsledkem korporativistických dohod zájmových skupin a úhradový systém je nepředvídatelný, jelikož úspěch podnikatele ve zdravotnictví není dán jeho úsilím, kvalitou či etickým přístupem k pacientům, nýbrž schopností vyjednat si v netransparentním prostředí ekonomické výhody s pojišťovnami.

Ústavní soud se zabýval vytvářením a fungováním sítě poskytovatelů zdravotních služeb, oblastí center specializované péče, centrovými léky, rámcovými službami, seznamem výkonů s bodovými hodnotami, úhradovou vyhláškou a individuálními úhradovými dodatky.

Ústavní soud uvedl, že posuzoval ústavnost a zákonnost celkové koncepce právní úpravy financování poskytování zdravotní péče, v níž neshledal důvody pro zrušení zákona. Současně však uvedl, že účastníci právních vztahů mají možnost se dovolávat svých práv, pokud při aplikaci zákona dojde k jejich porušení. Protiústavnost napadených, ale i souvisejících ustanovení, lze opětovně Ústavním soudem přezkoumávat i pokud bude jinak odůvodněna.